Nemyslí SEO specialisté až příliš na interní prolinkování a okamžitý posun v SERPu a nezapomínají přitom na čtenáře? V článcích, které zadávají se totiž objevují povinné odkazy vedoucí na nesouvisející témata. Nemůže takový přístup odradit čtenáře a článkům i webu ve výsledku spíše uškodit?
Aby bylo jasno – SEO mám rád. Jeho principy využívám prakticky denně a už mnohokrát jsem si ověřil, že opravdu funguje. V poslední době se ale čím dál častěji setkávám s věcmi, nad kterými mi zůstává rozum stát…
A ne, nemluvím o uniklé dokumentaci Googlu (která fakticky stejně žádné velké překvapení nepřinesla) ani o updatech vyhledávacích algoritmů. Spíš o pokynech, se kterými se setkávám v zadáních článků. V zadáních, která dostávám přímo od klientů a jejich SEO specialistů.
Rovnou říkám, že já sám SEO specialistou nejsem. I když SEO trendy a novinky stále sleduji – zejména ty, které se týkají textů.
Chci proto věřit, že tato zadání mají svůj účel. Jen mám pocit, že se v nich jaksi zapomíná na to nejdůležitější – na čtenáře.
Je to vlastně jednoduché. V poslední době jsem v pokynech k různým článkům narazil na
A copywritere, poraď si!
Zkusím to vysvětlit na jednoduchém příkladu.
Dejme tomu, že téma článku je:
Jak vybrat vhodný objektiv pro focení portrétů zrcadlovkou.
Zároveň je ale zadané, že z textu MUSÍ vést odkazy na články:
A v klíčových slovech převažují výrazy jako:
Každému, kdo se jen trochu vyzná ve focení, je jasné, že většina pojmů a odkazů s tématem článku nesouvisí. A asi tušíte, že to není zrovna ideální.
Pro copywritera to znamená, že musí napsat zajímavý a přínosný článek na jedno téma a zároveň se v něm věnovat tématu jinému. I když s tím původním vlastně vůbec nesouvisí.
Jenže jako copywriter takovou souvislost najít musíte, a ještě ji musíte obhájit.
Co vám budu povídat, není to zrovna nejjednodušší. Zvlášť když:
A pokud se máte s článkem vejít jen na dvě strany a zároveň pokrýt dvě odlišná témata, logicky je propojit a působit věrohodně, je to téměř nadlidský úkol.
Proč se to děje? Obávám se, že je to hlavně tím, že SEO specialista některé pojmy vnímá jako synonyma. I když označují něco jiného.
Do zadání je tedy přidá ve víře, že budou působit přirozeně. A že zlepší interní prolinkování a zároveň pomůžou textu, aby si získal pozici v SERPu u různých pojmů.
Někdy ale SEO specialista s těmito pojmy v zadání pracuje, i když ví, že znamenají něco jiného. A že tedy přinesou velkou odbočku od zadaného tématu.
Pořád totiž platí, že tak může posílit pozici webu ve vyhledávačích. Bez ohledu na to, co si budou o takovém textu myslet čtenáři.
A je na copywriterovi, aby si se vším poradil.
Problém ale není v tom, že takové zadání copywriterovi komplikuje práci. Dobrý copík si s tím poradí. Jen ho to bude stát víc času a úsilí – a klienta víc peněz.
Problém je v tom, že až moc myslíme na vyhledávače. A zapomínáme na čtenáře.
Odbíháme totiž od tématu, kvůli kterému čtenář přišel. A najednou mluvíme o něčem, co ho třeba vůbec nezajímá.
Čím větší taková odbočka je a čím častěji ji děláme, tím větší je riziko, že si čtenář pomyslí něco o naší duševní méněcennosti a odejde. S každým takovým odchodem se přitom blížíme hranici, ze které už se návštěvník prostě nevrátí.
A to nemluvím o tom, že se vyhledávací algoritmy stále zdokonalují. Možná nepotrvá dlouho a samy si vyhodnotí, že obsah, který láká na A, ale mluví hlavně o B, pro čtenáře moc užitečný nebude.
Zatím sice podobná taktika funguje, ale bude to tak i za dva, za tři roky? Neukáže se to pak jako kontraproduktivní? Možná by stálo za to na chvíli se zastavit. A místo tlaku na klíčová slova a interní prolinkování zase víc myslet na čtenáře.
Copyright © 2025 Jan Němec – Copy jako Brno | Cookies | Osobní údaje | Realizace: Tomáš Fabián